Darovali jsme si Malého prince…

Existuje dnes ještě "Malý princ?" Všichni si na "něj" pamatujeme, jako na povinnou četbu. Když jsem byla dítě, netušila jsem o čem kniha je a myslím si, že jsem nebyla jediná. Zapomněla jsem na ni a náhodou v antikvariátu narazila na starou knihu, kde byl namalovaný princ v modrém plášti. Bylo to zvláštní kouzlo a knihu z ruky nepustila.

Co je důležité, je očím neviditelné

Číst Malého prince jako dospělák – neuvěřitelný pocit. V té knize je moudrost, všechna filozofie světa. Není to pohádka, je to příběh, který má mezi řádky přátelství, pravé štěstí, dobro, zlo, zodpovědnost, strach, lásku, vnitřní krásu.

"Sbohem...," řekla liška. "Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem.Co je důležité, je očím neviditelné."

"Co je důležité, je očím neviditelné," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. "A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá." "A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...," opakoval malý princ aby si to zapamatoval.

"Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. " Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..." "Jsem zodpovědný za svou růži...," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

Znám jednoho úžasného muže, s kterým jsme si darovali "Malého prince" a k obdarování nebyla zapotřebí kniha... . ..Malý princ existuje