Šaty z polibků
kráčela nahá do obýváku, do jeho křesla, které je otočené směrem k oknu. Nohy si složila pod sebe, opřela se a opatrně usrkla první doušek.
Vyhovujou jí rána, kdy je už Marek v práci a ona má čas pro sebe. Vychutná si ranní kávu, vysprchuje se a ještě než si zavolá taxi, v klidu vstřebá Markovo jedinečný způsob milování.
Za okny začalo sněžit. Sníh poletoval a třpytil se ve světle lampy jako malé tanečnice.
Večer letím zpět do Bradfordu. Nechce se mi. Tentokrát se mi opravdu nechce. Ještě týden a budou vánoce. Děti se nemohou dočkat a mně se nechce nic. V hloubi duši si přeji zůstat. Zabalit si všechny mé věci z hotelového pokoje, roztrhat letenku a nastěhovat se sem. K němu. Třeba jen na pár dní, třeba jen na okamžik, třeba jen na jednu jedinou noc.
Stále mi voní, stále mi chutná a stále mu unikám. K jiným novým příchozím. Pozná přesně okamžik, když mi do života někdo vstoupí, kdy rozevřu křídla a skočím, kdy se dotknu lásky a pak se zraněná choulím v jeho náruči.
On dělá to samé.
Taková tichá nevyřčená dohoda, která nám oběma vyhovuje.
Jenomže dnešní noc byla jiná. Odevzdal se mi. Celý. Jeho včerejší „miluji tě,“ jsem nečekala a možná ani on ne. A jestliže je smyslnost času, opojná slast, chci mu unikat k jiným novým příchozím? Chci, aby ho bolel okamžik, když mi do života někdo vstoupí? Chci občasná milenecká křídla, bezpečné úniky a vášnivé návraty?
Ne.
Asi už ne.
Umím si představit nás dva.
Odložila hrnek na stolek, vyhrabala z kabelky mobil a zrušila pondělní setkání s Thomasem. Jednou pro vždy.
Sníh za okny poletoval čím dál tím víc. Už se netřpytil, protože začalo svítat.
Světlo oknem prostrkávalo svá nedočkavá chapadla. Jeden z paprsků se něžně opřel do stolku u křesla, do plného popelníku, prázdné sklenky od šťávy...a do cizího dámského prstýnku.
"........?!"
Dotkla se tělem záclony a přiskřípla lačnému slunci všechny paprsky. Za trest! Smyslnost času, je opojná slast?
Čí?
Jeho?
Zmáčkla ukazováčkem a prostředníčkem filtr. Silně natáhla do plic a zavřela oči. Viděla Markovo černé hluboké oči, široké lícní kosti, velkou bradou s dolíčkem uprostřed a plné rty, které šeptaly „Miluji tě. Chci tě. Potřebuji tě.“
Slzy se jí přes zavřené oči rozkutálely kolem nosních dírek a jedna po druhé padaly na hruď, kde se roztříštily o plné prsy.
Třeba ho Markovi vrátila. Chtěl to ukončit. Pohádali se a ona ho tady zapomněla. Blbost. Takhle Marek vztahy neukončuje. Takhle neukončuje vztah žádný chlap.
Podívala se ještě jednou na prstýnek ve tvaru vějíře. Pyšnil se tam jako páv posetý kamínky. Nedotkla se ho. Nikdy se Markovo soukromí v jeho bytě nedotýká. Típla zbytek cigarety o skleněné dno popelníku.
Dnešní noc byla naše. Jenom naše. A jeho včerejší „miluji tě,“ pro mne znamená víc, než bůh ví odkud zašantročená cetka.
Osprchovala se a oblékla si modrý kostým s bílou těsnou blůzkou. Černou tužkou si obtáhla linky na očích a na stole mu nechala, to co si tolik přál – její zubní kartáček a roztrhanou letenku do Bradfordu.
"Tentokrát to nepokazím. Teď už ne..."
Za okny přestalo sněžit. Čerstvě napadané vločky odrážely světlo do ulice, obchodů a stánků prodávající vánoční stromky, jmelí a svařené víno. Tyhle vánoce budou krásné…
Andrea Anna Peldová
Dámy, Vesmírný objednávkový servis nefunguje!
Měla bys být chvíli sama. Přijde, když to nečekáš. Napřed si uzavři bývalého. Vůbec ho nehledej, najde si tě sám. Zadaného nikdy! Věnuj se sama sobě. Moc nad tím přemýšlíš. Na rozvedenýho bacha. Nech tomu volný průběh.
Andrea Anna Peldová
Jak se neseznámit na seznamce
„Hledáš lásku a vztah na celý život? Na seznamce se každý rok seznámí desetitisíce mužů a žen z celé ČR. Podle statistiky se každý 3. člověk v České republice seznámí přes seznamku. Je to běžný trend v současné hektické době."
Andrea Anna Peldová
Pánové, nejste v tom sami
Jednoho dne, takhle po ránu, při ranní kávě se Bůh nudil. „Stvořil jsem k mé spokojenosti vše, ale něco tomu přeci jenom schází.“ Jako správný chlap se podrbal a zamyslel: „nemám se čemu tak nějak od srdce zasmát."
Andrea Anna Peldová
Zkrácené závěrečné titulky v komerční televizi
Přišel čas zkracování, tak jako ve filmu Postřižiny Bohumila Hrabala, kdy se paní Maryša rozhodne své dlouhé kadeře zkrátit. "Ustřihla jsem si vlasy!"
Andrea Anna Peldová
…a zázraky se dějí
Začalo pršet. Konečně. Stála jsem uprostřed horkem vyprahlého města. Vyzula jsem si mokré boty, zaklonila hlavu, rozevřela ruce a nechala se promočit letním deštěm, až na kost.
Andrea Anna Peldová
Šok po páté etapě aneb Dominiku, chci tě!
Dobré jitro, musím se s Vámi podělit o to, co se mi stalo. Vracím se domů po páté etapě z Andalusie. Stojím ve výtahu v cyklistickém reprezentačním dresu, v tretrách a v přilbě...
Andrea Anna Peldová
Vymře v diskuzi a v blogu plácnutí přes zadek?
Je šlechetné, že zachraňujeme plejtváka obrovského, černoušky z Afriky a kritizujeme politické vedení, kouření v restauracích, padesát odstínů šedi a polské piškoty.
Andrea Anna Peldová
Tlustá Andrea aneb v pondělí začnu!
Žena nevěděla radostí, kam dříve skočit. Položila dítě do postele a běžela vařit kaši. Když uvařila, Otesánek ji všecku snědl. „Mámo, já bych jedl!“
Andrea Anna Peldová
Nenapsaná
Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela, a zavři oči, abys neviděla, - v takovém nečase, takovou cestou jdu.
Andrea Anna Peldová
...a tak běhám
Když mě nesl tenkrát čáp v zobáku, vyprávěl za letu děsně sprostý vtipy, kterým se nahlas a nekontrolovatelně chechtal.
Andrea Anna Peldová
Olympijský medvěd z Moskvy
U nás na vesnici, když se řeklo: „jedeme do města“ byl to svátek. Velký! Takový ten, kdy si oblečete vyžehlené voňavé šaty a obujete vyleštěné sváteční boty.
Andrea Anna Peldová
Nesedej si na zem, nastydnou ti vaječníky
Nevěděla jsem přesně, co vaječníky jsou, ale tušila jsem, že je to něco sprostýho. Možná i tajnýho a důležitýho...jinak by mi tuto větu maminka neříkala celé mé dětství.
Andrea Anna Peldová
Jak přežít třídní schůzky?
V plném pubertálním proudu, bych třídní schůzky ZAKÁZALA!
Andrea Anna Peldová
Točité schodiště
ve Vatikánských muzeích je natolik zajímavé, že jsem muzea proběhla netypickou a neturistickou rychlostí, jen abych mohla na schodišti strávit více času...
Andrea Anna Peldová
Oprýskaný hrnek na pavlači
"Scházíš mi. Chtěl bych tě dnes vidět."
Andrea Anna Peldová
Lidská mláďata (fotomatiné)
A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla: Promluv k nám o dětech. A on pravil:
Andrea Anna Peldová
Rok splněných přání
K tomu, abychom si začali plnit sny, nemusíme stát na konci své životní cesty. Stačí k tomu pár mizerných let života.
Andrea Anna Peldová
Vítejte v cirkuse AAP
Dámy a pánové, račte vstoupit do šapitó cirkusu AAP. Nečekejte artisty, akrobaty a klauny. Dokonce nečekejte cvičené medvědy, opice, pejsky, kachny, kozy, koně a smečku bílých lvů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6676x
(andrea.peldova@seznam.cz)