Ach, ti muži
První byl Riccardo. Nečekala jsem to. Dokonce bych naše setkání popsala jako šok! Styděla jsem se. Měla jsem v celém těle hororový strach. V hlavě se mi honilo: Jaké to bude? Jaké? Stejné? Jiné?
Riccardo byl tvrdý, nepříjemný a studený, jako psí čumák. Jediné co uměl, bylo…tvářit se.
Druhý byl Christian. Snědý…no, spíš černý. Černý a velký. Těšila jsem se, nemohla jsem dospat. Kdyby to šlo, dala bych si jeho plakát nad postel. Ale! Riccardo by ho zcela jistě nerozdýchal. V hlavě se mi honilo: Jaké to bude? Jaké? Stejné? Jiné?
Christian byl nádherný. Zamilovala jsem se. Znáte takové to: na první pohled až do smrti? No, tak přesně tohle se mi stalo…ale jen do chvíle, než to na mě svou velikostí rozbalil.
Třetí byl Giulio. Ach Giulioooo. Giulo ještě, prosím JEŠTĚĚĚ! Nestihla jsem: Jaké to bude? Jaké? Stejné? Jiné? Bylo to „božské,“ a když říkám božské, tak myslím luxus mezi nebem a zemí.
Jenže? Pamatujte si: vždy mám nějaké „jenže.“ Pánbůh mě tentokrát nechal v tomto životě po škole. Za trest.
Takže…Giulio měl velkou spotřebu. Co to znamená? Moc žral. A to doslova! Snažila jsem se snížit jeho spotřebu, ale marně. S každým mým ještě, ještě, jeeštěěě, Giulio padl totálně vyšťavený a vybitý.
Jeho chyba...
Čtvrtý byl Tommaso. „Ach Tommaso, Thommaso! Proč jsi Tommaso? Zřekni se otce, zavrhni své jméno anebo, nechceš-li, zasvěť se mně, a přestanu být Peldová.“
Malý, drobný, tichý, ale inteligentní. Něco Vám prozradím, jestli z něčeho ztrácím rozum, tak je to mužská tichá inteligence. Tommaso měl každým naším dalším dnem plnou hlavu: Jaké to bude? Jaké? Krásnější? Silnější?
Ano. Je to silnější. Kam se na něj hrabe studený Riccardo, velký Christian a nenažraný Giulio. Tommaso je díky své hladké pokožce sametový. Je zabalen do praktického stylového balení (uvnitř se zrcátkem), které slouží zároveň jako nabíječka. Ve spodní části se nachází kabel s USB koncovkou, stačí jednoduše připojit k počítači a Tommaso se může nabíjet tzn. mám ho neustále při sobě a to mě baví.
P.S: Joo dámy, tichá inteligence, je tichá inteligence...a...jedenáct centimetrů, je jedenáct centimetrů :)))
Andrea Anna Peldová
Dámy, Vesmírný objednávkový servis nefunguje!
Měla bys být chvíli sama. Přijde, když to nečekáš. Napřed si uzavři bývalého. Vůbec ho nehledej, najde si tě sám. Zadaného nikdy! Věnuj se sama sobě. Moc nad tím přemýšlíš. Na rozvedenýho bacha. Nech tomu volný průběh.
Andrea Anna Peldová
Jak se neseznámit na seznamce
„Hledáš lásku a vztah na celý život? Na seznamce se každý rok seznámí desetitisíce mužů a žen z celé ČR. Podle statistiky se každý 3. člověk v České republice seznámí přes seznamku. Je to běžný trend v současné hektické době."
Andrea Anna Peldová
Pánové, nejste v tom sami
Jednoho dne, takhle po ránu, při ranní kávě se Bůh nudil. „Stvořil jsem k mé spokojenosti vše, ale něco tomu přeci jenom schází.“ Jako správný chlap se podrbal a zamyslel: „nemám se čemu tak nějak od srdce zasmát."
Andrea Anna Peldová
Šaty z polibků
Zalila si dvě lžičky kávy horkou vodou. Jenom k oušku. Zbytek patřil mléku. Třikrát ji lehce zamíchala a ...
Andrea Anna Peldová
Zkrácené závěrečné titulky v komerční televizi
Přišel čas zkracování, tak jako ve filmu Postřižiny Bohumila Hrabala, kdy se paní Maryša rozhodne své dlouhé kadeře zkrátit. "Ustřihla jsem si vlasy!"
Andrea Anna Peldová
…a zázraky se dějí
Začalo pršet. Konečně. Stála jsem uprostřed horkem vyprahlého města. Vyzula jsem si mokré boty, zaklonila hlavu, rozevřela ruce a nechala se promočit letním deštěm, až na kost.
Andrea Anna Peldová
Šok po páté etapě aneb Dominiku, chci tě!
Dobré jitro, musím se s Vámi podělit o to, co se mi stalo. Vracím se domů po páté etapě z Andalusie. Stojím ve výtahu v cyklistickém reprezentačním dresu, v tretrách a v přilbě...
Andrea Anna Peldová
Vymře v diskuzi a v blogu plácnutí přes zadek?
Je šlechetné, že zachraňujeme plejtváka obrovského, černoušky z Afriky a kritizujeme politické vedení, kouření v restauracích, padesát odstínů šedi a polské piškoty.
Andrea Anna Peldová
Tlustá Andrea aneb v pondělí začnu!
Žena nevěděla radostí, kam dříve skočit. Položila dítě do postele a běžela vařit kaši. Když uvařila, Otesánek ji všecku snědl. „Mámo, já bych jedl!“
Andrea Anna Peldová
Nenapsaná
Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela, a zavři oči, abys neviděla, - v takovém nečase, takovou cestou jdu.
Andrea Anna Peldová
...a tak běhám
Když mě nesl tenkrát čáp v zobáku, vyprávěl za letu děsně sprostý vtipy, kterým se nahlas a nekontrolovatelně chechtal.
Andrea Anna Peldová
Olympijský medvěd z Moskvy
U nás na vesnici, když se řeklo: „jedeme do města“ byl to svátek. Velký! Takový ten, kdy si oblečete vyžehlené voňavé šaty a obujete vyleštěné sváteční boty.
Andrea Anna Peldová
Nesedej si na zem, nastydnou ti vaječníky
Nevěděla jsem přesně, co vaječníky jsou, ale tušila jsem, že je to něco sprostýho. Možná i tajnýho a důležitýho...jinak by mi tuto větu maminka neříkala celé mé dětství.
Andrea Anna Peldová
Jak přežít třídní schůzky?
V plném pubertálním proudu, bych třídní schůzky ZAKÁZALA!
Andrea Anna Peldová
Točité schodiště
ve Vatikánských muzeích je natolik zajímavé, že jsem muzea proběhla netypickou a neturistickou rychlostí, jen abych mohla na schodišti strávit více času...
Andrea Anna Peldová
Oprýskaný hrnek na pavlači
"Scházíš mi. Chtěl bych tě dnes vidět."
Andrea Anna Peldová
Lidská mláďata (fotomatiné)
A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla: Promluv k nám o dětech. A on pravil:
Andrea Anna Peldová
Rok splněných přání
K tomu, abychom si začali plnit sny, nemusíme stát na konci své životní cesty. Stačí k tomu pár mizerných let života.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6676x
(andrea.peldova@seznam.cz)