Tlustá Andrea aneb v pondělí začnu!
„Počkej, děťátko, počkej, hned Ti přinesu!“ Poté běžela k sousedce a přinesla plný ucháč mléka a mramorovou bábovku. Otesánek pil, jen hltal, a když vypil, snědl, křičel zas, že by jedl.
„Což, dítě, ještě dost nemáš?“
„Mámo, já bych jedl!“
„Počkej, děťátko, počkej, hned Ti přinesu!“ Poté běžela k druhé sousedce a přinesla plný pekáč masa.
„Mámo, když já bych zase jedl!“
Šla a vydlužila si ve vsi pecen chleba, položila jej doma na stůl a vyšla pak zase ven, postavit k ohni vodu na polévku. Sotvaže vykročila ze světnice, Otesánek, vida na stole chléb, vymotal se z peřiny, skočil na lavici a v okamžení ten bochník s polévkou pohltil, a zase křičel: „Mámo, já bych jedl!“
"Mámo...."
"NO TAK MÁÁÁMO!"
„Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, tátu, děvečku s jetelem, sedláka se senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty a Tebe taky ještě sním!“
Nemám ráda zimu. Je taková nemastná, neslaná, bez peněz, energie a sluníčka. A protože ji musím vždy nějak přečkat, naordinuji si vydatný spánek, čtení odložených knih, divadlo, filmy, masáže, jídlo a ticho. No jo! Jenomže, já si mojí postelovou zimní terapii prodloužila před dvěma lety…do března, dubna, léta a tak vůbec „NAFURT!“
„Zítra začnu. Pozítří. V pondělí. Dnes si ještě dám. Nebo ne? Nebo jo? Jen si dej Andrej, žiješ jen jednou. Ale co budeš dělat, až se odloží zimní bundy? Polezeš kanálama? Ok. Tak v pondělí!“
„Mámo, já bych jedl!“
„Jen si dej Andrejko.“
„Do ničeho se nevejdu!“
„Ale jdi ty, existuje velikost XL, XXL. X sem X tam, vařila jsem, tak ti nandám.“
Nic mě nepřimělo, abych začala něco dělat. Dokonce i vnitřní hlas mě chlácholil, že v BIG X, se dá žít. Smířila jsem se s tím, že jsem prostě (poprvé ve svém životě) tlustá. Šlo s tím žít…člověk si zvykne opravdu na vše.
A pak přišel den „D.“ Nečekaně!
Sraz základní školy po deseti letech. Půl hodiny jsem se oblékala a svlékala před zrcadlem. Tekly mi slzy a já věděla, že takhle jít nikam nemohu.
Nešla jsem. Styděla jsem se.
A to byl impuls, kdy jsem se oblékla do toho, do čeho jsem se vešla a začala pravidelně makat.
Rok se s rokem sešel a světe div se, 10 otesánkových kilogramů je pryč. Pro ženu 40 + je to nádherný pocit. Takový ten, kdy se elegantně obléknete a řeknete si: „Jo. Stála ta dřina za to!“
Někde jsem četla názor chlapa že: „Žena působí na druhé přesně tak, jak se vnitřně cítí. Znám, spoustu ženských, který vlastně vůbec krásný nejsou, ale okolí je jako krásné vnímá. Je to proto, že si to samy o sobě tak dlouho myslely, až o své pravdě přesvědčily ostatní. Sebevědomí a vlastní přesvědčení dodává to správné charisma.“
Takže holky, zapracujme na sobě, na vnímání sebe sama a jestli máme nějakou tu nadváhu, přestaňme se podceňovat a zbavme se ji. Ženská krása není o kilogramech, je o něčem úplně jiném. Myslím si, že mužský nechtějí vyžehlenou, silikonovou Kikinu, ale bezva babu, třeba i s čokoládou v ruce, co se umí zasmát.
Přeji všem krásný den Andrea
Andrea Anna Peldová
Dámy, Vesmírný objednávkový servis nefunguje!
Měla bys být chvíli sama. Přijde, když to nečekáš. Napřed si uzavři bývalého. Vůbec ho nehledej, najde si tě sám. Zadaného nikdy! Věnuj se sama sobě. Moc nad tím přemýšlíš. Na rozvedenýho bacha. Nech tomu volný průběh.
Andrea Anna Peldová
Jak se neseznámit na seznamce
„Hledáš lásku a vztah na celý život? Na seznamce se každý rok seznámí desetitisíce mužů a žen z celé ČR. Podle statistiky se každý 3. člověk v České republice seznámí přes seznamku. Je to běžný trend v současné hektické době."
Andrea Anna Peldová
Pánové, nejste v tom sami
Jednoho dne, takhle po ránu, při ranní kávě se Bůh nudil. „Stvořil jsem k mé spokojenosti vše, ale něco tomu přeci jenom schází.“ Jako správný chlap se podrbal a zamyslel: „nemám se čemu tak nějak od srdce zasmát."
Andrea Anna Peldová
Šaty z polibků
Zalila si dvě lžičky kávy horkou vodou. Jenom k oušku. Zbytek patřil mléku. Třikrát ji lehce zamíchala a ...
Andrea Anna Peldová
Zkrácené závěrečné titulky v komerční televizi
Přišel čas zkracování, tak jako ve filmu Postřižiny Bohumila Hrabala, kdy se paní Maryša rozhodne své dlouhé kadeře zkrátit. "Ustřihla jsem si vlasy!"
Andrea Anna Peldová
…a zázraky se dějí
Začalo pršet. Konečně. Stála jsem uprostřed horkem vyprahlého města. Vyzula jsem si mokré boty, zaklonila hlavu, rozevřela ruce a nechala se promočit letním deštěm, až na kost.
Andrea Anna Peldová
Šok po páté etapě aneb Dominiku, chci tě!
Dobré jitro, musím se s Vámi podělit o to, co se mi stalo. Vracím se domů po páté etapě z Andalusie. Stojím ve výtahu v cyklistickém reprezentačním dresu, v tretrách a v přilbě...
Andrea Anna Peldová
Vymře v diskuzi a v blogu plácnutí přes zadek?
Je šlechetné, že zachraňujeme plejtváka obrovského, černoušky z Afriky a kritizujeme politické vedení, kouření v restauracích, padesát odstínů šedi a polské piškoty.
Andrea Anna Peldová
Nenapsaná
Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela, a zavři oči, abys neviděla, - v takovém nečase, takovou cestou jdu.
Andrea Anna Peldová
...a tak běhám
Když mě nesl tenkrát čáp v zobáku, vyprávěl za letu děsně sprostý vtipy, kterým se nahlas a nekontrolovatelně chechtal.
Andrea Anna Peldová
Olympijský medvěd z Moskvy
U nás na vesnici, když se řeklo: „jedeme do města“ byl to svátek. Velký! Takový ten, kdy si oblečete vyžehlené voňavé šaty a obujete vyleštěné sváteční boty.
Andrea Anna Peldová
Nesedej si na zem, nastydnou ti vaječníky
Nevěděla jsem přesně, co vaječníky jsou, ale tušila jsem, že je to něco sprostýho. Možná i tajnýho a důležitýho...jinak by mi tuto větu maminka neříkala celé mé dětství.
Andrea Anna Peldová
Jak přežít třídní schůzky?
V plném pubertálním proudu, bych třídní schůzky ZAKÁZALA!
Andrea Anna Peldová
Točité schodiště
ve Vatikánských muzeích je natolik zajímavé, že jsem muzea proběhla netypickou a neturistickou rychlostí, jen abych mohla na schodišti strávit více času...
Andrea Anna Peldová
Oprýskaný hrnek na pavlači
"Scházíš mi. Chtěl bych tě dnes vidět."
Andrea Anna Peldová
Lidská mláďata (fotomatiné)
A žena, jež chovala na prsou své dítě, řekla: Promluv k nám o dětech. A on pravil:
Andrea Anna Peldová
Rok splněných přání
K tomu, abychom si začali plnit sny, nemusíme stát na konci své životní cesty. Stačí k tomu pár mizerných let života.
Andrea Anna Peldová
Vítejte v cirkuse AAP
Dámy a pánové, račte vstoupit do šapitó cirkusu AAP. Nečekejte artisty, akrobaty a klauny. Dokonce nečekejte cvičené medvědy, opice, pejsky, kachny, kozy, koně a smečku bílých lvů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6676x
(andrea.peldova@seznam.cz)