Úžasný článek Andrejko:-) povedl se Ti a po dlouhé době jsem se u čtení na blogu zasmála. Protože nejlíp se člověk zasměje tomu, co je zdánlivě takové ..normální:-) a jak to máš jako dítě odkoukané - fakt boží!  A díky:-)

Děkuji Alenko, takových krásných vzpomínek máme každý v srdci mnoho a je fajn, když je občas oprášíme 

Ježíš, jak já ty mlýnky milovala:) Mlít jsem se na tom ale nikdy nenaučila, protože než jsem stihla dostatečně vyrůst, tak zmizely:)

Já také, hlavně když kávu mlela krásná Sofie Loren...moje maminka 

...nemám slov (a to je co říct)

Také jsem mlel v samoobsluze, pak jsem si ale koupil kafemlýnek Moulinex v Tuzexu,

bohužel už má nefunkční víčko.

A používal jste šťourací papír?

Hezké...ale nějak nevěřím, že jsi zažila rohlík za desetník ;)

Začala jsem chodit sama nakupovat asi tak v roce 1977 a mám v paměti, že stál recept do lékárny korunu, rohlík desetník, indiánek korunu a štěstí v krabičce s korálkovým překvapení také korunu, ale víš jak...je možné, že si to pamatuji chybně  i přes to, že jsem tyhle věci kupovala velice často

Nerad vám kazím vzpomínky, ale elektrický mlýnek na kávu v sámoškách bylo to nejhorší, co mohlo existovat. V jeho okolí to sice příjemně vonělo, ale káva byla díky vysokým otáčkám mlýnku připálená. Kdo chtěl mít skutečně voňavou kávu i v hrníčku, pořídil si ruční mlýnek značky Tramp.

Ano, dodnes ho máme doma, po babičce. Melu na něm koření do perníčků. Sobě na espresso si taky melu ručně, vždy čerstvou dávku.

Pěkný,úplně to kafe cítím..........

To mě těší

Krasne napsano, sel mi z toho mraz po zadech, kdyz jsem to cetl. Je fakt, ze mleti kavy byl obrad...

Byl...a krásný

Vy pisete cim dal lip. Opravdu hezky napsano.

Děkuji

Další hezká vzpomínka na přelom padesátých a šedesátých...