Ještě to chtělo ventilek do tanku a bublinku do vodováhy. Ba ne, moc hezké čtení je to i tak.

halo halo...tady karma...na východě je fajn.

Krásné vzpomínání. Taky rád vzpomínám, ale neměnil bych. 

Doma jsem mimo signál a tak nikdo nemá šanci zjistit, zda může přijít na návštěvu, ale když přijde, něco do kalíšku se vždycky najde a práce se dá vždycky odložit. 

Ale nějaká uklízečka by se občas hodila. :-))

jo,všechno to klepání na topení,zhasínání a hadry v oknech  a žádný operátor na nás nevydělával

Nádhera. Dávám karmu. Královsky jsem se bavil a taky mi to připomnělo jednu příhodu, když si manželka jednoho hokejisty zajela přes celé sídliště (dlouhá nudle asi tak 1000 metrů) nakoupit AUTEM! No považte to paní, ona jela do sámošky normálně autem!

Ještě musím podotknout, že mi bylo asi tak deset když se tohle stalo

Tohle nostalgické skuhrání nesnáším ...  

Milane, škoda, že doma nemám pevnou linku

Tak tohle neznám:) Měli jsme v našem domě jako jediní telefon. Dokonce dva - v kuchyni a v předsíni paralelní přípojku a návštěvy nám volaly:))))

skvělé, nádherně popsaná atmosféra minulosti která se žel už nevrátí

Bohužel, šílenost se rozmohla i k nám

:) :) Tož veselé čtení.. :) Moje maminka a teta měly výborný prostředek ku telefonování: hadr zavěšený v okně, který signalizoval - přístup volný, můžeš přijít... tak to dělaly obě... a my s bratránkem? Dvě krabičky od Nivei spojené vlascem... jen potvora netelefonoval moc dobře - měli jsme to docela daleko.. :) 

Maminka klepala na topení a teta dana během sekundy seděla v naší dederonové kuchyňce

Ty se do toho v tom snažení o zajímavé psaní jednou tak zamotáš, že tomu nebudeš rozumět ani sama

vy se zase jednou vzteky kousnete do vlastního ucha