Pane Bože, když si bereš dovolenou, zajisti si prosím zástup…

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť jméno tvé, přijď království tvé…zkrátím to a jdu hned k věci. A jen tak mimochodem, andělíčku můj strážníčku…se mi líbí víc :-)

 

Přemýšlím nad tím, proč se mi ze dne na den, začne všechno sypat. Chodí to ve vlnách a nepravidelně. Přijde to jako pijavice na několik dní.

Zalezla jsem si do vany, zavřela oči a vypnula mozek. V ten okamžik mi to došlo: „že Ty si bereš občas dovolenou?“ Já se Ti teda nedivím „voraz“potřebuješ, ale já mám potom celkem slušnou pohotovost.

Přemýšlím, kde momentálně trávíš volno a než se vrátíš, budu ráda, že nevyhořím, nezlámu si nohy a nepůjdu dobrovolně odevzdat občanku (no, asi vezmu sebou i řidičák). Brnění mám zničené, štíty už v zásobě nemám a o lokty jsem přišla minulý týden. Být za Xenu mě „fakt neba.“ Schoulím se a počkám až se vrátíš. Nemá cenu cokoliv dělat. Jak začnu, je to ještě horší.

Nechci být drzá, ale podezírám Tě, že se „nahoře“ kolikrát válíš smíchy, když vidíš, čeho jsem někdy schopná. Vždy jsi měl smysl pro humor, a když pochopím, proč jsi mi kameny pod nohy naskládal…začnu se smát také.

Pane Bože, mám návrh…když budeš čerpat zaslouženou dovolenou, zajisti si prosím zástup. Jistě máš doma paní Božskou a ta, když Tě bude zastupovat, na mě jistě dohlédne :-)))