Zrnka písku v ústřicích

S Andreou jsem si rozhovor domlouval půl roku. Do kavárny přišla jako vždy usměvavá, dala si presso a při povídání jsem měl pocit, že ji znám dlouho.

 

:-) Znám Vás stále veselou, máte někdy splín?

AAP: To víte, že ano. Mám jich plnou skříň. Když už nejde zavřít, zajdu si do kostela. Nevím proč to tak mám, nikdo mě k tomu nevedl. Od malinka jsem chodila v naší vesnici do kostela, když byl prázný. Šla jsem se tam „zastavit.“ Zavřít oči, chvilku jen tak „být.“ Mám ráda energii a vůni kostela. Dělám to do dnes, je to pro mě jistý způsob psychoterapie.

:-) Pokud vím, tak psychoterapii se věnujete, co pro Vás znamená?

AAP: Psychoterapie je cesta, kde terapeut doprovází, nemanipuluje a neovládá. Hledá pacientovu pravdu, nikoliv svou. Terapeut naslouchá, tj. vnímá, co je v pacientovi jakoby nahoře, dole, schované a nevyřčené. Vidí v očích, slyší ve slovech směr, posun kupředu nebo zpět, slyší vše to, co chce z pacienta ven a co zůstalo uvnitř.

:-) Děláte někdy v životě chyby?

AAP: Dělám (smích)… někdy se snažím strkat hlavu do písku, ale vzápětí si vzpomenu na větu Sama Gladdinga, která zní asi takto: „chyby jsou jako zrnka písku v ústřicích. Zpočátku člověka opravdu rozčilují. Mohou nás i zabít. Ale v průběhu času, pokud žijeme dostatečně dlouho, tak se z nich mohou stát perly moudrosti.“

:-) To znamená, že nevydařené je pro Vás cenné?

AAP: Ano, ze zrnka se stane perla, která nás posouvá dál. Zrnka na naší cestě životem nejsou náhoda.

:-) Věříte na náhodu?

AAP: Neexistuje v životě ani jedna jediná náhoda. Jsme v určité sekundě na určitém místě. Potkáme přesně, koho máme a ztratíme, co musíme, aby v ústřici nastal proces, který má.

:-) Dokážete si vzpomenout na nejkrásnější okamžik ve Vašem životě?

AAP: V mém životě jsou dva nejkrásnější okamžiky - první pohled po porodu na své děti. Dotek, políbení a pocit absolutního štěstí. A ten trvá do dnes.

:-) Četl jsem Váš blog, mám pocit, že je otevřený

AAP: Je… je to takové psaní na zeď. Moudra si čteme v učebnicích, události v novinách, ale blog je zvláštní svět. Na blogovou zeď píše konkrétní člověk, konkrétní pocity, myšlenky, postřehy a zážitky.

:-) Co považujete za důležité?

AAP: Mám ráda svobodu, která mi dává jistotu. Ráda dávám jistotu, která je o svobodě.

:-) Věta, která Vás v poslední době zaujala?

AAP: Mám ráda socioložku Jiřinu Šiklovou, která řekla: „V každé společnosti existuje skupina blbců, to je v pořádku, tak to má být.“ Mnoho úžasných vět zaznělo ve flimu "Ženy v pokušení." Mohu se na něj dívat dokola, stějně se budu smát a na konci brečet.

:-) Co milujete?

AAP: Šaty z polibků...

:-) Máte nějaké přání na závěr?

AAP: Mám…kuličky, několik gramů, nové tetování a být vždy dobře naložená (smích). Teď vážně, počkejte, jak to říkají v těch plavkách? Už vím…přeji si světový mír :-)))

:-) Zdroj úpravy fotografie: Loonapix