...a tak běhám

23. 07. 2015 18:51:27
Když mě nesl tenkrát čáp v zobáku, vyprávěl za letu děsně sprostý vtipy, kterým se nahlas a nekontrolovatelně chechtal.

Původně měl namířeno do aristokratské rodiny na jihu Anglie, ale protože zobák neudržel pevně sevřený, vyklopil mě nad vesnicí v severních Čechách.

Než jsem se stihla rozkoukat, ležela jsem v kolébce rodiny plné dělníků, horníků a cyklistů, kteří nejdou pro sprostý vtip daleko. Volala jsem na čápa ze všech sil, aby se vrátil, že mi pánbůh tento život slíbil, zámožnou rodinu vznešeného chování s kapkou suchého humoru, ale marně. Než jsem se stihla rozhlédnout, měla jsem na sobě tretry, dres a dřela na kole za Chemopetrol Litvínov. Bohužel...

Holky si před barákem hrály na princezny a já plivala silniční prach, mouchy a bahno. Víkendy jsem trávila s číslem na prsou a bojovala o první místo na bedně. Kolo, běh, kliky, dřepy, schody...nenáviděla jsem to tak moc, až jsem se do cyklistiky zamilovala, tak jako děda a táta.

Den, 24. října 1984 mi změnil život. Na tréninku mě porazilo auto. Puklá lebka, pravá holenní a lýtková kost od nárazu auta rozsekaná na tisíc kousků. Nejen, že to byl konec mé nastartované cesty k vrcholové cyklistice, ale i konec té nejpřirozenější věci „chůze.“ Verdikt po několika dnech zněl: „odříznout dolní část končetiny.“

To si takhle ležíte, je Vám třináct, díváte se do stropu, kolem Vás vše, jako na správné JIPce pípá a z ničeho nic, Vám během sekundy odejde dětství.

Nechcete!

Bráníte se. A než si stihnete utřít slzy, mezi dveřmi stojí dospělost. Vejde bez ptaní. Tak jako to dospělost dělá. Posadí se k Vám na postel a začne diskutovat o životě na vozíku, o životě bez nohy, o životě s umělou protézou.

Katastrofický scénář se však nekonal :-)

Pánbůh má svědomí!

Poškrábal se jednoho dne na hlavě a popřemýšlel, jak odčinit čápův omyl...proto, pošeptal skvělému panu chirurgovi Krtičkovi myšlenku. Odsekat roztřepené kosti, nastavit scházejících pět centimetrů, sešroubovat, zasádrovat a modlit se, aby se vytvořila kost nová. A světe div se, pokus vyšel.

Nevadil mi bolestivý rok v sádře, na vozíku. Nevadil mi ani roční život v rehabilitačním středisku, kde se následovně rozhýbával každý milimetr zatuhlých kloubů. Nevadilo mi nic, protože každá bolest jednou přejde a slzy se dají utřít do polštáře.

Naučila jsem se po dvou letech chodit. Ne na protéze, ale na vlastní noze.

Vykročila jsem do dospělosti, ale? Vždy je někde nějaké ale..."nohu si už nikdy nesmím zlomit.“ Tzn. žádný sport a žádné riziko. 30 let jsem nařízení dodržovala.

Jenomže! Nevyrostla jsem v aristokratské rodině na jihu Anglie, ale v dělnické rodině plné, horníků a sportovců, kteří se jen tak z něčeho "nepos**ou" :-D ...začala jsem na stará kolena sportovat!

Žít ve strachu ze zlomeniny, je peklo. Zbavit se ho, užít si přítomný okamžik, vnímat samu sebe a každý krok, mi dal až sport. Lyžuji, jezdím na kole a zrovna teď, je ze mne vášnivá běžkyně.

...a tak běhám ♥ na vlastních nohách!

Za pár týdnů běžím svůj první běžecký závod. Držte mi palce! :-)

Autor: Andrea Anna Peldová | čtvrtek 23.7.2015 18:51 | karma článku: 27.72 | přečteno: 1066x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.03 | Přečteno: 373 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 294 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 513 | Diskuse
VIP
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2871

miluji život a humor

(andrea.peldova@seznam.cz)

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...